Dlouhé, zelené a silné stonky nevypadají na pohled možná přímo neodolatelně, o to větší údiv se nad chutí chřestu poté vznáší. Milovali jej už Starověcí Egypťané, ale chřest nezůstal v minulosti a dnes je velmi vyhledávanou surovinou pro celou řadu jídel – od předkrmu až po dezert. A kde si jej zamilujete vy – v polévce, na grilu nebo jako rostlinný tataráček?
Výživové přednosti chřestu
Chřest může být bílý, zelený nebo fialový, jednotlivé odrůdy se liší nejen kvalitou, ale také chutí. Obsahuje vitaminy A, většinu ze skupiny B, C, E a také K, z minerálních látek jsou zastoupeny vápník, hořčík, železo, draslík, mangan, zinek a fosfor.
Pro konzumaci jsou vhodné přiměřeně zralé, “křupavé” kousky, které je navýsost vhodné oloupat, protože jsou hodně vláknité, stejně jako odřezat spodní, zdřevěnělé části stonku. Chřest se výborně hodí do různých omáček, polévek, ale mladé výhonky jsou výtečné i za syrova, kdy zachovají všechny prospěšné látky.
Není chřest jako chřest
Bílý chřest má velice jemnou, mírně hráškovou chuť. Hodí se proto nejvíce do omáček a polévek. Výraznější chuť najdeme již u zeleného chřestu, který v sobě skrývá mírnou nahořklost, která je však příjemně kombinovatelná s dalšími chutěmi a díky tomu se dá správným výběrem vytvořit řada zajímavých chuťových kombinací. Zelený chřest je pro konzumaci nejslavnější ve své přirozené podobě – celé stonky se tepelně upraví a ochutí. Na pohled tak vznikají velmi efektivní variace, které jsou s oblibou využívány při nejrůznějších příležitostech.
Méně využíván je chřest fialový – má výrazně aromatickou, kořenitou a nahořklou chuť, pro kterou si nejspíš příliš obliby nezískal.
Úprava chřestu
Správná příprava chřestu není nic složitého, ale pár pravidel se hodí znát. Bílý chřest je potřeba po celém povrchu oškrábat, oproti tomu zelený chřest se loupat nemusí. Pro přípravu před vařením zeleného chřestu je důležité – stonky sami nejlíp ví, která část je již zdřevnatělá, proto tento proces můžete nechat bez většího zkoumání na nich. Stačí chřest chytit v jeho spodní části a zatlačit až do odlomení zdřevnatělé části. Loupání zbylého stonku tedy není potřeba, avšak hodí se odlomit pár spodních výhonků.
Jakmile jsou takto oba druhy chřestu očištěny, seříznou se do stejné roviny a svážou do svazku po cca šesti kusech. Vaří se ve vroucí osolené vodě na stojato – to aby hlavičky nebyly ponořeny ve vodě a pouze se nechaly změknout v páře. Tím si chřest uchovává svěží vzhled a křupavou strukturu.
Chřest se vaří do změknutí dle šířky stonků. Průměrně je to 3 – 6 minut při přípravě zeleného chřestu a 7-10 minut při vaření bílého.
Recepty s chřestem
A co tedy s chřestem dál? Vařené či opékané celé stonky chřestu se výborně hodí k jemnému a krémovému pyré – a to buď z batátů nebo v kombinaci brambor a celeru či brambor s mrkví.
Omáčka z bílého chřestu je oblíbená pro svou jemnou a lahodnou chuť. Často je modernější alternativou koprové omáčky, avšak chuťové vynikne také na těstovinách a nocích. Její jemnou chuť příjemně doprovodí kousky opékaného tofu.
Chřest zdatně alternuje také živočišné produkty – vyhledávaný se stal v kombinaci s avokádem, rajčaty a bylinkami jako tataráček. Tato nevšední kombinace chuťově zazáří na rozpečené česnekové bagetce.
Také quiche vítá chřest s otevřenou náručí, a to jak po chuťové, tak vizuální stránce. Zelený chřest přímo vybízí k stylingu tohoto slaného koláče, který tím získává nejen poutavý vzhled, ale i bohatší chuť.
Chuť zeleného chřestu osvěží také letní saláty – zejména pak ty, ve kterých jsou ředkve, cibule, okurky, kedlubny a ořechy. V tomto typu salátu se suroviny krájí na větší kousky a doplní se mírně nasládlou zálivkou či dipem.
Chřest je velmi příjemným zpestřením i v běžných jídlech, kde se jen nenápadně přidá, a přesto si získá veškerou pozornost. Obohatit tak můžeme lasagne, rizoto či čočkový salát.
Je libo sladkou tečku? Ani dezert není pro chřest žádný problém. V doprovodu rebarbory lze vykouzlit chuťově bohatou náplň pro koláře a záviny. Za pozornost pak také jistě chřestová zmrzlina. Její zemitější chuť sice není typicky sladce zmrzlinová, o to většímu úspěchu se pak těší především u mužů.
Grilovaný chřest
Léto přímo vybízí nahodit chřest také na gril – příprava je snadná a rychlá, přesně tak, jak se od pohodové grilovačky očekává. Očištěné stonky se namočí do oblíbené grilovací marinády (chřestu sluší především sezamový olej a marinovací omáčky z asijské kuchyně). Poté se za pravidelného potírání marinádou stonky grilují do změknutí, které nastává zhruba po 6 – 10 minutách.
Chřestová polévka
Jemná chuť chřestové polévky se hodí pro běžný rychlý oběd i slavnostnější příležitost. Vaří se z bílého i zeleného chřestu a její ceněnou vlastností je přirozená schopnost vytvoření krémové struktury.
- 500 g chřestu
- 750 ml zeleninového vývaru
- 1 lžíce hladké mouky
- 1 cibule
- olej
- koření: sůl, muškátový oříšek
Chřest očistíme a nakrájíme na kolečka. Na oleji osmahneme cibulku a osolíme. Jakmile cibule změkne, přidáme kolečka chřestu a restujeme. Poté přilijeme více oleje, necháme prohřát, přičemž zvolna mícháme. Chřest následně zaprášíme moukou, zamícháme a necháme chvíli prorestovat. Poté přilijeme zeleninový vývar a vaříme zhruba 12 minut. Poté přidáme malou špetku muškátového oříšku a polévku rozmixujeme. Chuť můžeme následně zjemnit troškou rostlinné smetany, nicméně není to zapotřebí, krémová struktura vznikne přirozeně.
Pozvete si chřest do své kuchyně?
Ač je chřest stále ještě trochu nevšední surovinou, není proč se mu vyhýbat – práce s ním je snadná, rychlá a nese lahodné výsledky. A jelikož se chřestová sezóna blíží, je ten správný čas na chřestové experimentování. Protože nejen chřestový závin s rebarborou je originálním zpestřením letního menu.
