Sezóna ředkviček je konečně v plném proudu a díky tomu můžete z této nenápadné zeleniny vytěžit maximum. Všechny druhy jsou totiž mimořádně zdravé a díky bohatému obsahu vitamínů a minerálních látek se už po stovky let používají dokonce v lidovém léčitelství. Vyberte si svého favorita i oblíbený způsob zpracování, možností je mnoho.
Ředkev kulatá, nebo daikon – jaký je váš favorit?
Všechny druhy ředkviček pocházejí z Asie a jsou variantou ředkve seté. Jde o jednoletou kořenovou zeleninu, z nichž nejznámější jsou bezpochyby ty červené. Rozlišujeme dva základní druhy, a to ředkev kulatou a podlouhlou, která je známá také pod označením daikon. U nás jsou stále nejoblíbenější hlavně kulaté odrůdy.
K jídlu neslouží pouze samotný kořen, ale také nať rostliny. Tu můžete upravit stejným způsobem jako špenát, připravit z ní pesto, přidat do krémové polévky… Nať dokonce obsahuje několikanásobně vyšší podíl vitamínu C.
Proč jsou ředkvičky zdravé?
Už zaznělo, že ředkvička je mimořádně zdravá zelenina, ale proč vlastně? Obsahuje hlavně vitamín C, který posiluje imunitní systém, dále B1, B3, B6 a vitamín E. Z minerálních látek hlavně rutin, který je známý hlavně díky pohance, a to především u lidí, kteří mají obtíže s křečovými žilami. Také obsahuje vlákninu, železo, mangan, měď, fosfor, hořčík, ale i síru. Ta je zde přítomna díky hořčičným olejům.
Vitamín C tedy pomáhá posilovat imunitní systém a spolu s vitamínem E a přítomným betakarotenem působí jako antioxidant. To znamená, že chrání tělo před negativním vlivem škodlivých volných radikálů.
Hořčičné oleje, které bezpochyby poznáte na chuti (dodávají ředkvičkám charakteristickou štiplavou chuť), mají antibakteriální a antimykotické účinky. Ty působí v dutině ústní, ale i v žaludku a ve střevech. Pro tyto účely je nejspolehlivější popíjet šťávu z ředkviček v množství přibližně 300 ml. Rozhodně v tomto případě neplatí čím více, tím lépe. Kvůli přítomnosti síry by větší množství mohlo narušit metabolismus jódu a tím i funkci štítné žlázy.
Nezapomínejme ani na vlákninu, která má blahodárný vliv na střevní mikroflóru. Právě kvůli ní se ředkvičky začaly používat v lidovém léčitelství. Velmi rychle si poradí s jakoukoli běžnou střevní nepříjemností.
Druhy ředkviček a jejich použití
Vzhledem k tomu, že všechny druhy ředkviček pocházejí z ředkve seté, mají velmi obdobné vlastnosti a podíl cenných látek. Co je odlišuje, je zejména jejich vzhled a způsob použití.
Ředkvičky, jak je všichni znáte
Co se týče u nás nejznámějšího druhu, tedy klasické ředkvičky, roste hned v několika barvách. Vedle červené se pěstuje také bílá, fialová nebo žíhaná bílo-fialová.
Ředkvičky můžete konzumovat studené i tepelně upravené. Vysokou teplotou ztratí většinu vitamínů, zbytek ale zůstává. Jestli nemáte rádi tak výraznou štiplavou chuť, nakrájejte před podáváním ředkvičky na plátky a posolte je. Vzhledem k tomu, že se hořčičné oleje vyskytují těsně pod slupkou, pomůže i to, když je jednoduše oloupete. Nenechávejte ale ředkvičky nakrájené dlouho. Stejně jako tepelnou úpravou i v tomto případě ztratí poměrně hodně cenných látek.
Hodí se do studených salátů, pomazánek a připravuje se z nich ředkvičková polévka. Existují dokonce některé recepty, podle kterých si můžete připravit ředkvičky na sladko. Vyzkoušejte pro začátek ten nejjednodušší. Jestli dáváte přednost klasice, jasným favoritem bude ředkvičková pomazánka.
Ředkvičky na sladko
Ingredience
- 200 g ředkviček
- 50 g kokosového cukru
- 1 polévková lžíce javorového nebo jiného sirupu
- 1 polévková lžíce kokosového oleje
- 1 čajová lžička skořice
Ředkvičky nakrájejte na čtvrtky. Poté smíchejte všechny zbylé ingredience a na závěr přidejte ředkvičky. Pečte v zapékací míse, ale tak, aby vám nevznikla vrstva ředkviček. Nejlepší části jsou právě ty, které nebyly pod vrstvou a díky cukru zkaramelizovaly.
Ředkvičková pomazánka s avokádem
Ingredience
- 1 zralé avokádo
- 6 větších ředkviček
- 1 lžička koriandru
- citronová šťáva
- sůl a pepř na dochucení
Nejprve nastrouhejte ředkvičky. Pokud nechcete, aby pálily, už na začátku je posolte. Potom se přesuňte k avokádu, které rozmačkejte vidličkou a přidejte zbylé suroviny včetně ředkviček. Kromě koriandru můžete klidně použít i nať ze samotných ředkviček.
Klíčení ředkviček a microgreens
Je to až neuvěřitelné, ale pouhá jedna lžička klíčků vydá, co se týče živin, až za 30 zralých ředkviček. Klíčky jsou obecně elixírem mládí, ani u této zeleniny s nimi neváhejte. Chuťově už se podobají ředkvičkám, ale jsou mnohem jemnější. Semínka propláchněte ve vodě, potom je zalijte studenou vodou a nechte přes noc, aby se aktivoval proces klíčení. Druhý den vodu slijte a semínka poputují do klíčící misky nebo sítka, aby přebytečná voda mohla odkapávat. Proplachujte dvakrát denně. Klíčky se začnou většinou objevovat hned druhý den.
Obdobně jsou na tom tzv. microgreens. Jejich pěstování je také velmi snadné. V podstatě jde o to nechat klíčky vzejít až do menší rostlinky. Trvá to přibližně 10 dní. Vyžadují vlhký povrch, na kterém se jim bude dařit. Klidně to může být kousek papírového kapesníku, který budete pravidelně vlhčit. Semínka nejprve na dva až tři dny zakryjte, aby byly v temnu. Po odkrytí je naopak nechte na co nejslunnějším místě.
Černá ředkev
Další kulatým druhem je černá ředkev. Syrová je hodně tuhá, takže se hodí spíše k tepelné úpravě. Zkuste ji například nakrájet na kostičky a podusit. Můžete si tak vytvořit přílohu k hlavnímu chodu nebo ředkvičkový salát na sto způsobů. Rozhodně nezapomínejte na nať, která i v tomto případě obsahuje mnohonásobně více vitamínu C než samotný kořen.
Černá ředkev se využívá i v kosmetice. Čerstvá šťáva je skvělým pomocníkem v boji s akné, poradí si dokonce i s tmavými skvrnami na pleti. Jestli vás trápí lupy, pak si ze šťávy připravte vlasový zábal nebo ji smíchejte s vodou a vlasy oplachujte.
Tento druh obsahuje největší množství hořčičných silic. Pokud ji máte k dispozici, nejlepším způsobem, jak ji využít, je bezesporu šťáva. Detoxikuje organismus, posiluje imunitní systém a údajně si dokonce poradí s ledvinovými kameny. Doporučuje se popíjet 250 ml denně na lačno. Fakt, že má černá ředkev blahodárné účinky na naše zdraví, svědčí i její časté použití jako doplňků stravy.
Ředkev vodnice
Posledním druhem kulaté ředkve je vodnice. Jak název napovídá, obsahuje značné množství vody, konkrétně až 90 %. V létě si ji proto oblíbíte jako osvěžující surovinu do salátu, v zimě možná naopak uvítáte tepelnou úpravu. Osobně ji nejčastěji připravuji stejně jako bramborovou kaši. Je to rozhodně zdravější, ale stále velmi chutná alternativa. Z výživového hlediska má obdobné vlastnosti jako již zmiňované druhy.
Daikon
Ve větších supermarketech jste si už určitě někdy všimli podlouhlé bílé ředkve. Tak to je právě daikon. Jinak se jí říká také japonská nebo čínská ředkev. Sice všechny druhy pocházejí z asijských zemí, ale v tomto případě je daikon stálicí tamější kuchyně.
V syrovém stavu připomíná o něco pikantnější ředkvičku, pokud ji uvaříte, získáte chuť řepy. V obou případech ji ale napřed oloupejte. Použít ji potom můžete jako ostatní druhy ředkviček. Obzvlášť chutná je polévka z bílé ředkve. Připravte ji jako klasický zeleninový vývar a při jejím dochucování nešetřete bylinkami. Další z typických způsobů využití jsou tzv. kimchi, tedy pikantní forma kvašené zeleniny.
Žlutá ředkev
Žlutá ředkev není samostatná odrůda, ale způsob zpracování ředkve daikon. Pochází z japonské kuchyně a je známá pod jménem takuan. Celá ředkev se nakládá do nálevu z cukru a rýžového octu. Žlutá barva je vytvářena umělým barvivem pouze pro efekt.
V Japonsku se, stejně jako avokádo nebo okurka, používá hlavně k přípravě maki sushi. Přidává se i do tradičních japonských polévek.
Ředkvičky do každé kuchyně
Ředkvičky a ředkve všeho druhu zdaleka nemusí být jen štiplavá zelenina, po které sáhnete jen párkrát do roka. V obchodních řetězcích, ale také od farmářů se dají poměrně snadno sehnat i mimo sezónu. Jsou zdravé, dají se připravit mnoha způsoby a poradí si i s jistými zdravotními neduhy.
