Dnes již není žádným tajemstvím, že život v blahobytu s sebou nese také určité daně. Jednou z nich je například plýtvání potravinami. Záležitost, která se týká kolektivní společnosti i jedinců samotných. Někteří se nad touto skutečností ani nepozastaví a přebytky s klidným srdcem vyhazují, jiní se nad údělem nevyužitých potravin v hlavě lynčují a úzkostlivě hledají nová a nová řešení, jak plýtvání zabránit. Takové postupy pak mohou někomu připadat lehce extremistické, což následně může odradit jiné lidi od šetrnějšího zacházení s potravinami.
Dobrou zprávou je, že rozhodně není potřeba volit takto striktní cesty pro snížení produkce nevyužitých potravin. I malé, a do běžného života snadno zařaditelné kroky, dokáží výrazně zefektivnit nakládání se surovinami a podpořit tak planetu v jejím vyváženějším fungování.
Z pultu rovnou do koše
Dopady neupotřebení potravin jsou pro mnohé lidi spíše abstraktní. A není se čemu divit. Obchody nás různými taktikami podprahově tlačí k dalšímu a dalšímu nakupování, takže cesta nevyužitých surovin do popelnic byla zastřena pod rouškou “problém, který nejde vidět, neexistuje”. Naštěstí už se o tomto tématu začalo mluvit a výzkumy přinesly čísla, která vrhají na celou záležitost světlo absurdity.
Organizace pro výživu a zemědělství uvedla, že celosvětově se ročně vyhodí třetina potravin, což je 1,3 miliardy tun jídla. A co to konkrétně znamená v praxi? Po světě chodí přes 800 milionů podvyživených lidí, kteří nemají dostatečný příjem potravy a dlouhodobě žijí v hladu. Oproti tomu výše zmíněný objem vyhozeného jídla by mohl zajistit obživu 3 miliardám lidí. To znamená, že vyhodíme téměř 4x více jídla, než je hladovějících lidí.
A co na to evropská ekonomika? Vyhozením v průměru 100 kg potravin na osobu přichází ročně o 149 miliard eur.
Kde plýtvání začíná?
Z celkového objemu nevyužitých potravin je polovina vyhozena v domácnostech. Na druhé polovině se podílí společnost kolektivními složkami. Patří mezi ně například zemědělství a výroba – je zde kladen velký důraz na perfektní senzorické vlastnosti potravin, kvůli kterému se část surovin, která splňuje kvalitu, avšak ne požadavky na vzhled, ani nedostane na pulty. Část potravin je také znehodnocena při výrobě či distribuci. A samozřejmě zde platí, že čím větší je vzdálenost transportu, tím je větší šance poškození surovin, vlivem čehož jsou následně vyřazeny.
Značným zdrojem plýtvání jsou obchody – neprodané suroviny se zkrátka vyhodí. Velký výběr zboží a očekávání dokonalosti produktů vede k výrazné tvorbě neprodaných zbytků. Nejvýrazněji je zde mrháním zasaženo ovoce a zelenina.
Plýtvání potravinami se vyskytuje také v oblasti hromadného stravování – pohostinství, catering, školní a firemní jídelny. Jedním z faktorů jsou přísné hygienické normy, které stanovují velice krátkou dobu možného podávání hotového jídla. Tím dochází k vyhození pokrmů, které se nestihly ani dostat na talíř a z hygienického hlediska již být servírovány nemohou. Bohužel v tomto odvětví je samozřejmostí, že nabídka převažuje poptávku, aby zákazníci měli z čeho vybírat, cítili se uspokojeni velkým výběrem a nedali tak příště přednost konkurenci.
Domácnost a plýtvání
Ani u nás doma nejsou potraviny v bezpečí. Ať už jde o neuváženě velké nákupy, vaření a nedojídání větších porcí nebo darování potravin, které se zrovna dotyčnému netrefily do chuti. Z celkového množství vyhozeného jídla je 53 % vyprodukováno v domácnostech. A když jsme u těch procent, zajímavostí je také fakt, že z celkového množství odpadu domácnosti tvoří 30 % právě nezužitkované potraviny. Potravinový odpad je zkrátka široký prostor pro naše zlepšení a efektivnější fungování. Jaké kroky tedy podpoří optimální proces nakupování a konzumace? Není potřeba očekávat asketické restrikce – snížení plýtvání naopak nabízí životu větší možnosti a pestrost.
Nakupování
Klíčovým bodem je hned nakupování a příprava na něj předem. Zkontrolovat aktuální stav domácích zásob a sepsat si všechno, co je opravdu potřeba doplnit. Hodně pomůže si naplánovat jídla dopředu a podle toho nakoupit konkrétní suroviny. Z hlediska omezení plýtvání je lepší vykonat více menších nákupů místo jednoho hromadného na týden až dva dopředu, jelikož velké množství potravin podlehne zkáze dříve, než na něj dojde řada v konzumaci.
V obchodě preferujme lokální potraviny, které nebyly vystaveny dlouhému transportu – vyřadíme tak z řetězce aspektů plýtvání jeden významný článek vzniku potravinového odpadu při distribuci.
Moderní technologie již myslí na vše a k mání tak jsou mobilní aplikace na evidenci domácí zásoby potravin – na nákup se tak lze připravovat průběžně dle aktuálně skutečných potřeb a nelovit pak těsně před nákupem z hlavy tu maličkost, kterou jsme předevčírem nutně potřebovali…
V obchodě nevybírejme zboží ze zadní řady s delší trvanlivostí, ale berme je postupně zepředu – ty mají bližší datum spotřeby a hrozí jim dřívější vyřazení z prodeje, které by bylo v tomto případě zbytečné, když si stejně odneseme jejich mladšího kolegu. Nevyhýbejme se také takovým kusům zboží, které nesplňují veškerá estetická kritéria a zůstaly by kvůli nim ostatními zákazníky přehlíženy.
Uchování potravin
Organizace je královna úspěchu! To platí i v otázce ochrany surovin před jejich vyhozením. Ty s blížícím se datem spotřeby dejte stejně jako v obchodě dopředu a na dobře viditelné místo.
Včasné zamražení je optimální cestou, jak mít suroviny po ruce, ale nevystavovat je riziku brzké zkázy. Je však potřeba mít na paměti, že také v mrazácích je jídlo jen na omezenou dobu – napište si tedy na obal suroviny datum zamražení. Na internetu jsou pak bez problému k dohledání tabulky doporučené maximální doby uchování v zamraženém stavu pro jednotlivé druhy potravin.
Různé vychytávky při uchování potravin dokáží znatelně prodloužit jejich životnost. Například pokud nezkonzumujeme naporcovanou mrkev, stačí ji dát do nádoby s vodou a uchovat v lednici. Mrkev tak neokorá a zůstane svěží o pár dní déle.
Také suché potraviny jsou ohroženy předčasným vyhozením. Na vině jsou nejčastěji moli či jiní nevítaní hosté. Volbou vhodných uzavíratelných nádob předejdeme k šíření potenciálních škůdců po celé spíži.
Zbytky beze zbytků
Předsudky stranou, z některých potravin se dají velice chutně a výživně využít také zdánlivé zbytky. Zářným příkladem toho je například kořenová zelenina – dobře očištěné slupky a odřezky mrkve a petržele lze přihodit do polévky, kde se vyvaří a přispějí svými živinami.
Slupky se dají využít také z jablek – z receptů, které vyžadují jablka oškrábat zbyde slupka, která je většinou samostatně tuhá – stačí ji tedy povařit a získáme lahodný jablečný čaj.
Využitelným “odpadem” je také drť po odšťavnění – například při odšťavnění mrkve a řepy vznikne chutný základ pro zeleninové placky nebo karbanátky. Při výrobě rostlinného mléka lze využít ořechovou drť pro výrobu domácích sušenek.
Tuhé košťály například z brokolice umí také zazářit – stačí je nastrouhat a přihodit do polévky nebo do kari. A listy zeleniny, kupříkladu ty z červené řepy, lze využít obdobně jako špenát.
A jelikož se vyhazování nevyhýbá ani pečivu, i tady existují osvědčené tipy na last minute využití. Středně unavené pečivo stačí před konzumací rozpéct. Pečivo v pokročilém stavu tvrdosti lze využít na výrobu krutonů do polévky nebo jej úplně usušit a následně z něj pomletím vyrobit strouhanku.
Některé zbytky jsou také novým začátkem– například různá semínka po zasazení zajistí novou úrodu. Odřezky vrchní části kořenové zeleniny stačí na usadit do nádoby s vodou a za pár dní získáme novou várku natě.
Nové kombinace – těch se určitě nebojte! Známe to všichni. Tady nám zbylo trochu čočky, tady pár brambor a tam je vlastně ještě ta pečená zelenina z víkendu. Co s tím? Smíchat! Ať to jde často proti zažitým receptům, tyto mixované recepty ze zbytků vykouzlí povětšinou lahodnou kombinaci, na kterou bychom jinak nepřišli. Těmto receptům svědčí styl indické kuchyně – například kari nebo dhál přebytky z předchozích dní vždycky rádi uvítají.
Nevyužité potraviny se dají v menším měřítku využít při kompostování, kde budou přeměněny na živiny obohacující vznik nové úrody a ve větším měřítku je nabídnout místním farmářům a chovatelům, kteří je rádi uvítají pro svá zvířata.
Můžeme být o krok napřed
Zodpovědné zacházení s potravou má dneska zelenou v mnoha oblastech a na podporu vznikají nová a promyšlená řešení. Mezi zapálenými nadšenci v boji proti plýtvání je, zejména v zahraničí, oblíbený dumpster diving – v překladu “potápění se do odpadního kontejneru”. Znamená to navštěvování popelnic v blízkosti supermarketů a restaurací, kde se nachází velké množství vyhozeného jídla, které již nemůže být prodáváno, ačkoliv je ještě možné jej konzumovat. Nutno uznat, že tato praktika není zrovna komfortní, není ani všude proveditelná, ale v oblastech, kde je rozšířená a populární, přináší mnohdy popelnicovým lovcům bohaté hostiny plnohodnotného jídla.
Proveditelnější, a do běžného života zařaditelnější, je komunitní sdílení potravin. Myšlenka je jednoduchá – přebytky ze svých zahrad se nabízí lidem v okolí, a to buď za symbolickou cenu nebo za výměnu.
Čím dál větší prostor dostávají také skupiny sdíleného jídla. Jedná se o internetové skupiny (povětšinou na Facebooku), kde si lidi ze stejného města nabízí potraviny, které nestihnou sníst – nejčastěji se to týká lidí odjíždějících na dovolenou nebo studentů odjíždějících z kolejí. Tady je většinou jídlo nabízeno zdarma, případně výměnou za něco drobného.
Zamezit plýtvání však nechceme jen u kupovaných potravin, ale i u těch volně rostoucích. Také volně dostupná místa přírody skýtají plodící stromy, keře a byliny, které by neměly přijít nazmar. A pokud se nejedná zrovna o frekventované místo u silnice, je dobrým nápadem upřednostnit konzumaci těchto plodů.
Maličkosti pro nás, velký dopad pro planetu
Tímto článkem nechceme vzbouzet pocity provinění, naopak je zdravé brát tuto problematiku střízlivě a zaměřit se na to, co můžeme pro snížení plýtvání potravinami my sami – byť po menších krocích, ale udržitelně si udělat nové návyky, které podpoří zdravý a přirozený chod naší planety. A jaké jsou vaše tipy a osvědčené vychytávky v šetrném zacházení s dary země?
PS: tématice plýtvání potravinami se zaměřuje organizace Zachraň jídlo. Na jejich webu najdete řadu dalších tipů a také jejich kuchařku.
