Těstoviny, ale také třeba saláty, pomazánky nebo náplně slaných závinů. Nejen tam se hodí pesta. Naučíme vás, jak si je můžete připravit snadno doma. Vyzkoušíte nejdříve cibulové, z hub shitake nebo sušených rajčat?
Mezi rostlinným jídlem a plnohodnotným rostlinným jídlem může být velký rozdíl. Například zelenina s těstovinami nebo rýží být poměrně chudá na bílkoviny i některé mikroživiny. Jak postupovat a co na talíř přidat, abyste z jídla dostali co nejvíce výživných látek?
Pšenici, žito, oves, ječmen či rýži zná asi každý, milovníci zdravého vaření či bezlepkáři zajisté vaří i jáhly, pohanku, quinou či amarant. Znáte ale dvouzrnku, freekeh, teff nebo slzovku? Seznamte s méně běžnými obilovinami, které mohou obohatit a ozvláštnit váš rostlinný jídelníček.
Kopřiva je odpradávna součástí lidového léčitelství. I když by ji mnozí zahrádkáři označili spíše za pohromu, vysoký podíl tělu prospěšných látek byl potvrzen mnoha výzkumy. Brzy na jaře se začínají objevovat první malé rostliny a je proto nejvyšší čas vyrazit do přírody.
Není sójová omáčka jako sójová omáčka. Ty kvalitní jsou dlouhodobě fermentované, které najdete nejčastěji pod názvy Shoyu a Tamari. Přečtěte si, jak se mezi sebou liší a jak se sójovky vyrábí tradičním japonským způsobem.
O co méně jsou z ní nadšení zahrádkáři, o to více ji ocení všichni, kteří na jaře hledají způsoby, jak si po hubené zimě zpestřit jídelníček. Bršlice je všudepřítomná a její využítí je pestré. Pesto, čaj a dokonce i chipsy- to vše bršlice zvládne!
Luštěninové a obilovinové mouky, lněná nebo chia semínka nebo zralý banán. Nejen tím je možné ve sladkých i slaných receptech možné nahradit vajíčka. Dozvíte se také spoustu konkrétních tipů, jak na bezvaječné knedlíky, omelety nebo lečo.
Provedeme vás velikonočními tradicemi a jejich etickými alternativami. Můžete si tak bez obav dopřát veganské Jidáše, mazanec či beránka. A máme pro vás tipy na genderově vyváženou koledu, veganskou výzdobu a spoustu dalšího.
Nepřestává mě překvapovat, kolik lidí vaří sojové maso v obyčejné vodě. Prozradím vám pár svých tipů, jak ho připravit tak, aby šmakovalo i zarytým odpůrcům zdravé výživy. Klíčová je vícekroková úprava – hlavně marinování.
Divoké byliny nejsou žádný plevel! Využívali je už naši předci, a to jak v kuchyni, tak i v léčitelství. Dnes jsou povětšinou mnohem výživnější než běžně prodávané druhy ovoce a zeleniny. Obsahují vitamíny, minerály, ale také něco, kvůli čemu se jim pěstované odrůdy nemohou vyrovnat.
Obilné kaše patří mezi typická snídaňová jídla. Mnozí ale dnes sahají především po kupovaných instantních. V kašovém speciálu se dozvíte, jak si připravit plnohodnotné kaše doma, ať už jsou z celých zrn, vloček, fermentované, namáčené a také slané.
Ucho jidášovo je známé také jako čínská či černá houba. Jeden z jejich druhů, boltcovitka bezová, roste celoročně i v Česku a zrovna vlhká a teplá zima svědčí jeho růstu. Využijete ho do rizot, smažených nudlí i (miso) polévek.
Kupujete si naklíčená semínka za spoustu peněz někde v supermarketu? Zbytečnost. Domácí nakličování je docela jednoduché a vystačíte si i bez speciálních misek, jen s běžnou výbavou kuchyně, jako jsou sklenice a cedník.
Hlíva ve svém využití zůstává za žampiony nebo v lese nasbíranými hříbky. Svým obsahem živin i chutí vás však může jen mile překvapit a benefity přináší i svou jednoduchostí při zpracování. Zkuste ji připravit jako gyros nebo s bulgurem ala rizoto.