Výrazná chuť, výrazná barva, výrazné přínosy pro naše tělo. Takto by se dala stručně charakterizovat červená řepa. Všichni o ni víme, všichni jsme ji někdy jedli. Ale využíváme celý její potenciál, který nám může nabídnout?
Kořeny červené řepy
První zmínky o červené řepě, jakožto léku, se objevují před zhruba 3000 lety v Babylonii. Historie červené řepy praví, že také starým Římanům zajišťovala pestrost ve stravě a byla využívaná zejména jako lék. Pro potravu sloužily hlavně listy, které se zpracovávaly podobně jako špenát. Naopak léčivé účinky hledali obyvatelé celého Středozemí v bulvách, a to hlavně při bolesti zubů či hlavy.
Červenou řepu si údajně oblíbila bohyně Afrodita, která využívala řepové listy s vírou v jejich zkrášlující účinky. Naprosto jednoznačně se řepa těšila přízni bohatých lidí a měla až obřadní využití: odvar z jejich listů se odezvdával jako oběť bohu Apollonovi. Nebylo však ani žádnou výjimkou obrátit se na řepu v případě kožních problémů či nutnosti rychlejšího hojeni ran nebo snížení teploty.
Obsah živin
Právě obsah živin je to, co červenou řepu dělá drahokamem v našem jídelníčku. Svým vysokým množstvím vlákniny podporuje peristaltiku střeva, což vede k lepšímu trávení a využívání řepy při zácpě. Řepa je rovněž velmi močopudná a je o ní známo, že upravuje metabolismus. Regeneruje organismus přísunem vysokého množství minerálů a působí tak proti jeho demineralizaci. Najdeme v ní minerály jako je vápník, který je nezbytný pro zdraví zubů a kloubů, draslík umožňující pohyb svalů a zajišťující pravidelný rytmus srdce a horčík, který tlumí křeče. Dalšími minerály jsou například zinek, jód, selen, železo, a další.
Mezi vitamíny v červené řepě jsou nejvíce zastoupeny vitamíny skupiny B a vitamín E, jenž má regenerační účinky na vnitřní orgány a je významným antioxidantem. Dále pak řepa obsahuje červené barvivo betakaroten, který se v těle mění na vitamín A, neboli retinol. Ten je důležitý pro správnou funkci očí a dobrou kondici pokožky.
Právě vysoký obsah červeného barviva není naše tělo schopné celé využít, proto jeho nevyužitou část vyloučí v nestrávené a nezměněné formě. Může se tedy stát, že při konzumaci červené řepy odejde toto barvivo z těla při vylučování. Řadu lidí to nepříjemně překvapí, ale není důvod k žádným obavám – jedná se o zdravý a přirozený jev, kterým se naše tělo chrání.
Aby došlo k zachování živin červené řepy, doporučuje se při vaření ponechat vrchní slupku a neodřezávat vrchní ani spodní části bulvy. Slupka tak živiny částečně ochrání (samozřejmě, že s částečným úbytkem živin po tepelené úpravě se počítat musí vždy, když teplota při zpracovní přesáhne 42°C).
Z půdy rovnou na talíř
Pokud upřednostňujete minimalizování nákupu potravin a rozvoj vlastní potravinové soběstačnosti, máme pro vás dobrou zprávu: pěstování červené řepy je velice příznivé pro domácí podmínky i začínající domácí pěstitelé. Řepa žádá výsev v období od dubna do konce května. Pro sklizení menších bulev (tzv. baby řepa) je doporučováno řepu vysít až během června. Rostlinky jsou nenáročné jak na půdu, tak na okolní podmínky. Vegetační doba je závislá na odrůdě, v průměru se však pohybuje mezi 60 – 120 dny. Včasnějším sklízením se snižuje nežádoucí efekt dřevnatění bulev. U rostlin, které jsou pěstovány bez chemického ošetření, je možné zpracovat také nadzemní listy, a to stejným způsobem jako listy špenátové.
S řepou v kuchyni
Červená řepa recepty jídel zpestří, dochutí a dodá jim pomyslnou korunu chuti. Můžete ji přidat do různých jídel dle vaší chuti nebo ji postavit do hlavní role. V obou variantách je tady nespočet možností a velký prostor pro vlastní experimenty, a to jak v teplé, tak studené kuchyni.
Výborná je například pomazánka z červené řepy, která udělá každou svačinu zajímavější a díky její barvě si ji oblíbí i děti. Hummus z červené řepy je nevšední doplněk k domácím slaným tyčinkám – tato varianta má úspěch u návštěv nebo na oslavách. Místo tyčinek lze k hummusu přikusovat kousky mrkve, okurky nebo papriky a získat tak zdravou a výživnou svačinu do práce.
V jídelníčku by také neměla chybět polévka z červené řepy nebo carpaccio z červené řepy, které je ideální alternativou pro bezmasá občerstvení. Skvěle se hodí jako předkrm nejen na vegetariánské oslavy či svatby, ale těší se také oblibě u lidí, kteří maso jí, ale rádi si dopřejí lehčí variantu stravy.
Pečená červená řepa je nenáročná na přípravu a není k ní potřeba ani mnoho surovin. Což ocení každý, kdo nemá zrovna čas vařit složitá jídla, ale ani se nechce odbýt nezdravou rychlovkou. Zapečenou ji můžete zkusit také s další zeleninou a mandlemi.
A co ji takhle použít do salátů? Červená řepa je skvěle doplňuje v mnoha kombinacích. I obyčejný zeleninový salát obohacený o kousky pečené řepy a posypaný slunečnicovými semínky, dostává najednou neobvyklou chuť , kterou si v dnešní době oblíbily i vyhlášené restaurace. A také určitě stojí za to vyzkoušet kombinaci řepy a různých druhů ořechů.
Oblíbená je také varianta řepy s křenem, která se našich kuchyních objevuje již dlouhá léta. O poznání exotičtější je salát z červené řepy na indický způsob.
Boršč z červené řepy
Ingredience:
- 2 velké cibule
- 2 nakrájené mrkve
- 3 větší brambory, nakrájené na kostky
- 200g kysané červené řepy
- 1,5 l vody
- olej, sůl, kmín
Postup:
Cibuli pokrájíme na drobno a v hrnci ji na oleji osmahneme do zlatova. Přidáme mrkev a brambory, krátce je orestujeme, přidáme lžičku kmínu, promícháme a necháme jej rozvonět. Přidejte červenou řepu a zalijte jeden a půl litrem horké vody. Vařte zrhruba půl hodiny. Nejlépe boršč chutná odleželý alespoň půl dne. Zjemnit ho můžete (rostlinnou) kysanou smetanou či jogurtem.
Řepný kvas
Na pravý boršč budete potřebovat kvašenou červenou řepu, jejíž kyselost dodá této polévce správný říz. Řepa se dá zkvasit oběma klasickými způsoby fermentace – ve vlastní šťávě i v solném roztoku. Druhá varianta je o něco jednodušší, nebudete mít tak červené ruce a má o něco nižší pravděpodobnost kontaminace.
Potřebujeme:
- 4 střední červené řepy
- 50g soli na 1l převařené vody
- startér (nepovinné)
Předem si převařte dostatečné množství vody a nechte ji vychladnout. Zamíchejte do ní rovnou sůl. Vařící vodou také prolejte nádobu, ve které budete kvasit, aby jste ji zbavili nežádoucích patogenů. Řepu oloupejte a pokrájejte na tenká kolečka. Vložte je do sklenice, na rychlejší nastartování procesu můžete přidat i trochu startéru (např. šťáva z jiné kysané zeleniny, např. zelí) a zalejte slanou vodou (nesmí mít více než 40°C). Nechejte zhruba týden kvasit při pokojové teplotě mimo přímé sluneční světlo. Ke konci už můžete ochutnávat a proces zpomalit přemístěním do lednice. Vodu můžete popíjet jako probiotický nápoj, řepy pak použít jako oblohu do salátů či k hlavním jídlům, kde příjemně zpestří paletu chutí.
Sklenička červeného trochu jinak
Recepty z červené řepy však nekončí pouze u jídel. Velmi blahodárná je šťáva z červené řepy, která pro svou lahodnou a sladkou chuť získala velkou oblibu i u dětí. Šťávu se však doporučuje namíchat s jinou zeleninovou či ovocnou šťávou, například z jablek, celeru či z mrkve, nebo jen s čistou vodou. Častým argumentem proti domácímu odšťavňování je větší nevyužité množství zbytkové drti.
Avšak my naopak v tomto vedlejším produktu vidíme další výhodu – ze získané drti lze připravit karbanátky. Karbanátky z červené řepy se skvěle hodí k bramborové kaši a pochutnají si na nich i lidé preferující maso. Jsou proto ideální volbou k nedělnímu obědu, u kterého se sejdou jak vegetariáni, tak lidé, kteří na maso nedají dopustit.
Drť z odšťavňování můžete skvěle upotřebit také do lněných krekrů. Jsou pak pružnější, lépe chutnají a vypadají.
Chipsy z červené řepy
Velkým hitem posledních let jsou řepové chipsy. Pokud mají být zdravou alternativou k brambůrkům, neměly by být smažené. Možnosti máme dvě: upéct je v troubě nebo usušit v sušičce a zachovat tak všechny živiny.
Začátek je v obou případech stejný – řepy oloupejte a nakrájejte na tenké plátky (cca 2mm silné). Připravte si marinádu z olivového oleje a plátky v ní namočte z obou stran, případně zaexperimentujte podle vlastní chutě.
1) Troubu předehřejte na 180°C a zatím plátky vyskládejte na plech na pečící papír. Pečte asi 20 – 25 minut, ke konci je můžete potřít rozmačkaným česnekem se solí.
2) Na rošt sušičky vložte pečící papír a nakládejte na ně plátky řepy. Sušte je 10 hodin na teplotu okolo 40°C (záleží na možnostech sušičky), posolit je v tomto případě můžete hned od začátku.
