S příchodem jara přišly první dary přírody. Někdo se vyřádí na vlastní zahradě, někdo se odváží vyrazit do divoké přírody. Pokladů na nás v přírodě čeká mnohem víc, než by leckoho napadlo a divoké byliny jsou toho zářným příkladem. Nenápadně si rostou v přírodě, jsou k mání pro všechny a jejich prospěšnost tělu je tichým a laskavým způsobem, jak o nás příroda pečuje. A to si nenecháme ujít!
Plevel nebo cenná bylina?
Bršlice kozí noha, lidově také kerhák nebo husí packa, se z biologického hlediska řadí mezi plevele. Z hlediska lidového bylinkaření se jedná o rostlinu prospěšnou pro organismus, která je na zahradě vítaným členem týmu.
Z rostliny se využívají oddenky, a to především do čajů, a listy, které jsou svěžím zpestřením na jaře v kuchyni. Jejich chuť je díky vysokému obsahu silic aromatická, připodobnitelná k nati petržele nebo celeru. Bršlici najdeme především na stinných a vlhkých místech.
A proč zrovna kozí noha? V lidovém léčitelství se věřilo, že bršlice je vhodným lékem při onemocnění dna, jehož doprovodným projevem je otok nohy, která pak připomíná kozí kopýtko. Dnes se již takto dna neléčí, nicméně tento příhodný název bršlici zůstal.
Léčivé účinky
I když je bršlice hrdinkou především přírodního léčitelství, je uznávaným prostředkem na podporu trávení. Babské rady pak také mluví o příznivých účincích na problémy s dolními končetinami (výše zmíněná dna, otoky, bolesti kloubů), jako podpůrný prostředek pro správnou funkce ledvin a udržení zdravého pH organismu. Využívaná je také pro své močopudné účinky.
Z pohledu nutričních hodnot jsou listy bršlice příznivé pro přirozený obsah chlorofylu, který je pro naše tělo velice obohacujícím prvkem. Příznivě působí na oběhovou soustavu a podporuje produkci hemoglobinu. Je také považován za přírodní deodorant, jelikož napomáhá k eliminaci pocení. Dalšími zastoupenými prvky jsou vitamín C, železo a mangan. Důležitá je také přítomnost boru, který je stěžejsí pro správný chod metabolismu minerálních látek.
Bršlice a její sušení
Zásoby není nikdy dost! A zejména v případě sezonních divokých rostlin, které si chceme vychutnávat po celý rok, nezbývá než je vhodným způsobem zazimovat.
Pro sušení bršlice jsou nejvhodnější částí její oddenky. Ty se sbírají od dubna do září (sběr listů pak v dubnu a květnu), po sběru se důkladně umyjí a nechají proschnout. Poté se nakrájí na menší kousky (2 – 3 cm), rozloží vedle sebe a suší se při teplotě 40°C v sušičce nebo na nejnižší teplotě v troubě. Usušené oddenky skladujeme ve skleněné vzduchotěsné dóze. Takto zpracovaná bršlice je ideální pro přípravu čaje.
Čaj z bršlice
Milujete čajíčkování s volně rostoucími plody přírody? Bršlice kozí noha je pro odvary to pravé ořechové. Dá se pít samostatně po dobu několika dní až pár týdnů, nebo v kombinaci s jinými bylinami pro pravidelné a dlouhodobější užívání. Pro kombinaci s ostatními rostlinami je vhodné použít například pampelišku, kopřivu či jitrocel.
Postupů pro výrobu bršlicového čaje je vícero, nicméně i zde platí staré dobré moudro: v jednoduchosti je krása! A jedna taková jednoduchá krása se skrývá v této přípravě čajového odvaru:
- 50 g oddenku čerstvého nebo 10 g sušeného
- 1 l vody
Vodu v hrnci přivedeme k varu a poté vhodíme sušené oddenky, které povaříme na mírném plameni 15 minut. Odvar popíjíme pomalu v průběhu dne.
Bršlice – recepty
A teď to hlavní! Jak bršlice potěší naše chutě? Listy nabízí využití v teplé i studené kuchyni – dají se uždibovat jen tak samotné či zakomponovat do salátů a pomazánek.
Přihozením pár listů do smoothie získáte nápoj s jarní svěžestí, který nakopne organismus energií.
Pro konzumaci nejlahodnější jsou mladé listy. Vynikne jejich aromatická, kořenová chuť s lehce oříškovým nádechem. Vlivem přítomnosti tříslovin však může být chuťový vjem občas mírně natrpklý. Při přípravě je tedy vhodné si s chutěmi pohrát a vyzkoušet, které kombinace chutí s bršlicí jsou vám libé. V salátech se chuť bršlice výborně snoubí s polníčkem, římským salátem, naklíčenými výhonky a čerstvými bylinkami, například s listy bazalky a koriandru. V teplé kuchyni pak se špenátem nebo mrkví.
Když si tuhle kozí nožku přinesete domů, po pár dnech společného soužití zjistíte, že se dá leckde jen tak přihodit a vykouzlí jemně aromatickou, ale nenásilnou změnu chuti obvyklého pokrmu. Tímto způsobem si můžete obohatit polévky, saláty, kimchi, rizoto nebo pomazánky.
Bršlice kozí noha však bravurně zvládá stát na scéně sama! Ve světle gastronomických reflektorů se tak těší oblibě ve formě pesta nebo dušené bršlice. Zde stačí na cibulce osmahnout listy bršlice a špenátu, mírně podlít a dusit do změknutí listů. Po ochucení česnekem a bylinkami, podávané s rýží, semínky a oříšky, se jedná o výtečný jarní oběd, který se na vašem talíři bude objevovat opakovaně.
Dušenou směs můžeme využít také jako náplň do slaných koláčů, závinů či palačinek.
Je libo specialitku pro gurmány divokých bylin? Bršlicové chipsy! Umyté a osušené listy bršlice se osmaží do křupava na oleji a ihned poté lehce obalí v kořenící směsi obsahující uzenou papriku, česnek, sůl a kari.
Bršlicové pesto
Pro co nejintenzivnější vychutnání si divokých rostlin vede snadná cesta – jednoduchost. K tomu je pesto jako stvořené!
- 4 hrsti bršlicových listů
- 150 ml kvalitního oleje (olivový, konopný, lískový nebo avokádový)
- 2 stroužky česneku bez
- piniové oříšky a slunečnicová semínka
- sůl
Umyté listy bršlice vhodíme do mixéru, přidáme kousky česneku zbavené zeleného středu, olej, piniové oříšky a slunečnicová semínka a vše rozmícháme do hladka. Dle chuti pak přidáme sůl, případně více oříšků, či oleje do požadované konzistence. Experimentovat můžeme výměnou oříšků a semínek za jiné.
Vyrazíme na lov?
Kromě všech výše zmíněných výhod a benefitů, kterými je bršlice opředená, se nám velice líbí myšlenka sběru surovin ve volné přírodě, která dodá našemu stravování nový rozměr. Přece jen, lovit v regálech a v přírodě je rozdíl nabitý čerstvým vzduchem, přirozeností a spojením s přírodou. A to si stojí za to vychutnat.
