Veganské Velikonoce: jak si upéct beránka, vdolky nebo mazanec bez másla a vajec?

Obsah článku

V dnešním článku se podíváme na druhý nejoslavovanější svátek – Velikonoce. I přesto, že jsme my Češi národem ateistů, velikonoční oslavy se těší velké oblibě. A především na vesnicích je stále živá i pomlázka a další tradice s Velikonocemi spojené.

V současnosti se ke křesťanské podobě Velikonoc zase více přidávají i oslavy spojené s příchodem jara, které jsou mnohým bližší svou spojitostí s přírodou. Ať už se rozhodnete začátek jara slavit jakkoli, chtěli jsme vám nabídnout etickou alternativu k neveganským zvyklostem. A takový mazanec si přeci můžete upéct bez ohledu na to, zda jste věřící a slavíte Velikonoce či nikoli, že?

Škaredá středa a Jidáše

V předvečer Zeleného čtvrtku se v mnoha domácnostech pečou Jidáše, které symbolizují provaz na kterém se oběsil Jidáš, který zradil Ježíše Krista kvůli třiceti stříbrným.

Jidáše (10 kusů):

Suroviny:

150 g hladké špaldové mouky
125 g polohrubé mouky
60 g rozpuštěného rostlinného tuku typu Alsan
1 lžíce vanilkové Hrašky
75 g rostlinné smetany
50 g rostlinného mléka
50 g čekankového sirupu
½ kostky droždí
špetka soli
1 lžíce rumu
citrnová kůra

Na potírání po upečení: 1 lžíce javorového sirupu a 1 lžíce rozpuštěného Alsanu

Postup:
Do mísy nasypte mouky, doprostřed udělejte důlek, kam nadrobíte droždí. Přelijte trochou vlažného mléka, poprašte moukou a nechte vzejít kvásek. Po 15 minutách, kdy kvásek krásně bublinkuje, přidejte zbylé suroviny a vypracujte těsto. Těsto nechejte hodinu při pokojové teplotě kynout.

Následně tvarujte jidášky. Na 1 kus potřebujete zhruba 50 g těsta. Vyválejte váleček o průměru prstu a stočte do různých tvarů. Pokládejte na plech vyložený pečícím papírem a nechte ještě asi 15 minut kynout.

Pečte v předehřáté troubě při 180 °C zhruba 20 minut. Po upečení potřete směsí sirupu a tuku a nechte zcela vychladnout.

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek se podle tradic započíná konzumací Jidášů za svítání. Kdo si přivstane a takto posnídá, měl by se podle tradic těšit celý rok pevnému zdraví.

Následně se během zeleného čtvrtku tradičně konzumují zelené potraviny, kdy asi nejčastější variantou v domácnostech je špenát. Můžete ale vyzkoušet i salát z kopřiv, zelené smoothie, kopřivové halušky, zelnou polévku, hráškové pyré a jiné varianty. Důvodem je opět snaha o pojištění si zdraví na celý další rok. Podle tradic by se lidé měli vyvarovat v tento den hádek i výpůjček. Kdo to vydrží, tomu by se měly po celý rok vyhýbat konflikty a měla by se zlepšit i finanční situace.

Mně osobně se líbí tradice jíst v tento den zelené jídlo. Manžel pravidelně vozí zelené pivo (které je veganské, zelenou barvu mu dodává většinou výluh z kopřiv), ke snídani si dopřáváme smoothie z mladého špenátu, hrušek a makového mléka a k večeři už několik let chystáme žitné halušky, kdy do těsta rozmixuji zelené spařené kopřivy se zelím, cibulkou a „špekem“ z tempehu.

Krémový špenát s bramborovými noky

(4 porce):

Suroviny:

Špenát:

400 g špenátových listů
2 cibule
2 lžíce oleje
200 ml rostlinné smetany
Sůl
2 stroužky česneku

Bramborové noky:

500 g uvařených a vychladlých brambor varného typu „C“
150 g polohrubé mouky
2 lžíce Hrašky na zahušťování
sůl

Špenát:
Na oleji orestujte cibulku a česnek. Jakmile bude oboje dozlatova, zalijte smetanou a osolte. Následně přidejte dobře omyté a nasekané špenátové listy, krátce povařte a můžete servírovat. Špenát můžete vylepšit například přidáním kukuřice.

Noky:
Uvařené a vychladlé brambory oloupejte a přepasírujte přes síto. Brambory řádně osolte, přidejte Hrašku a mouku a vypracujte těsto, které by se nemělo příliš lepit. Poté vyválejte válečky o průměru asi 2 cm a krájejte 2 cm dlouhé kousky, které vařte ve vroucí, osolené vodě tak dlouho, dokud nevyplavou. Servírujte ihned. Kvůli lákavějšímu talíři doporučuji špenát s noky ozdobit posypanými kroužky osmažené cibule nebo podávat s plátky tempehu.

Velký pátek

Velký pátek je pro křesťany dnem přísného půstu. Lidé také věřili, že tento den je magický a že se otevírají hory a vydávají své poklady. Velký pátek jako bezmasý den je stále praktikován v mnoha rodinách i restauracích, u nás doma jsme pravidelně připravovali sladké obědy – vdolky, koblihy, bramborové knedlíky se švestkami, žemlovku či rýžový nákyp. Tradičně se hodně připravovala jídla z hub, krup, hrachu (pučálka) často v kombinací s planými jarními bylinkami.

Pečené vdolky

Suroviny:

1 kg hladké špaldové mouky
100 g rozpuštěného Alsanu nebo oleje
3 lžíce třtinového cukru
1 lžíce vanilkové Hrašky
1 kostka droždí
0,7 litru rostlinného mléka
1/2 lžičky soli

Plus na dozdobení: povidla, mák, marmeláda, …

Postup:
Do velké mísy přesejte mouku a udělejte doprostřed důlek. Do důlku nadrobte kostku droždí, přidejte lžíci cukru a zalijte trochou vlažného mléka. Zaprašte moukou a nechejte asi 15 minut v teple vzejít kvásek. Poté přidejte zbylé suroviny a uhněťte hladké, nelepivé těsto. Nechejte přikryté utěrkou kynout při pokojové teplotě zhruba 1 hodinu.

Poté na pomoučněném vále vyválejte na placku vysokou asi 1,5 cm a vykrajujte větší kolečka (třeba za pomocí sklenice). Kolečka klaďte na pečícím papírem vyložený plech a nechejte ještě asi 20 minut kynout.

Mezitím si předehřejte troubu na 180 °C. Nakynuté vdolky můžete ještě potřít rostlinným mlékem s cukrem nebo rozpuštěným Alsanem a posypat skořicovým cukrem, jako jsem to udělala já. Pečte zhruba 20 minut. Stav vdolků raději kontrolujte. Doporučuji péct bez větráku, ten zapnout až na posledních 5 minut kvůli lepší barvě.

Podávejte s tím, co máte rádi. Já osobně miluju kombinaci povidel a máku, moje děti zas s malinovou marmeládou. Skvělé jsou i s tofu tvarohem. Z těsta můžete připravit rovněž i vdolky smažené.

Bílá sobota

O velikonoční sobotě se tradičně pečou beránci, mazance a lidé si vynahrazují předcházející půst chutnou stravou. V domácnostech se začínají plést pomlázky a barvit vejce. Křesťané se v tento den křtí, světí se oheň a voda a znovu se rozeznívají zvony, které ve středu utichly.

Beránek se peče jako symbol na památku obětování Ježíše Krista, který byl právě tak nevinný, poslušný a čistý jako beránek. V bohatých rodinách se obětovával přímo mladý beránek, v chudých rodinách vznikla jako náhrada tradice pečení moučníku – beránka. Naštěstí si můžeme předávat i velikonoční zvyky tak, aby žádný živočich netrpěl.

Beránek

Suroviny:

1 a ¼ hrnku polohrubé mouky
½ hrnku cukru
1 lžíce rumu
1 lžíce vanilkové Hrašky
3 lžíce vody
¼ hrnku oleje
½ prášku do pečiva
Špetka soli
½ hrnku rostlinného mléka
1 vanilkový cukr
kůra z 1 bio citronu
30 g hořké čokolády, 30 g kandované pomerančové kůry

Postup:
V míse promíchejte tekuté suroviny a poté postupně přímíchávejte sypké s výjimkou čokolády a kandované kůry. Nechejte šlehat alespoň 10 minut. Na závěr vmíchejte nasekanou čokoládu a pomerančovou kůru. Nalijte do vymazané a hrubou moukou vysypané beránkové formy. Pozor, plňte jen do ¾, těsto naskočí.

Pečte v předehřáté troubě při 180 °C zhruba 45 minut. Délka pečení záleží na materiálu použitých forem. Tradiční kameninové budou potřebovat jinou délku než kovové či porcelánové.
To, zda je těsto hotové poznáte pomocí špejle, která musí být po vytažení z těsta suchá a čistá. Beránka nechejte ve formě vychladnout a vyklopte až poté.

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle je největším křesťanským svátkem, neboť se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Z veganského hlediska tento den moc etický není, byl to den, kdy se definitivně po půstu navrací ke konzumaci masa a lidé slaví opulentními hostinami. Klasickým moučníkem, který se v tento den peče je mazanec, taková velikonoční obdoba vánočky, která se připravuje ze sladkého kynutého těsta a je plná oříšků a rozinek. Recept vám přinášíme níže.

Místo opulentní masové hostiny si můžeme připravit bohatý veganský stůl anebo můžeme jít svou cestou a, třeba jako my, vyrazit na celodenní výlet do přírody se skromným piknikem. Do batohu už tradičně balíme mazanec, pečivo s tofíčkovou pomazánkou a ovocné špízy. Prosté, chutné, jednoduché a ta velikonoční atmosféra i tak zůstává. Nikam nemizí.

Mazanec

Suroviny:

230 g hladké mouky
100 g polohrubé mouky
1 kostka čerstvého droždí
130 ml vlažného rostlinného mléka (já použila mandlové)
70 g vanilkového cukru (používám domácí ze třtinového cukru a mleté vanilky)
70 g rostlinného oleje
4 g soli
citronová kůra z 1 citronu
1 lžíce vanilkové hrašky a 3 lžíce vody
35 g rozinek (namočených v rumu 🙂 )
35 g mandlí

Postup:
Do mísy nasypte hladkou a polohrubou mouku. Uprostřed udělejte důlek, do kterého nadrobte droždí. Droždí zalijte 2/3 mléka. Droždí s mlékem a troškou mouky promíchejte až vám vznikne hustší těsto, asi jako na lívance. Omládek zasypte troškou hladké mouky a nechte 30 minut kynout.

Po 30 minutách přidejte cukr, zbytek mléka, olej, sůl, citronovou kůru, gel ze lněného semínka a zpracujte těsto. V robotu to bude trvat zhruba 10 minut. Nakonec zapracujte rozinky a část mandlí. Těsto přikryjte utěrkou a nechte dalších 30 minut odpočinout.

Poté z těsta vytvarujte mazanec, případně přidejte trošku mouky, aby se Vám s těstem dobře pracovalo. Hotový mazanec přesuňte na plech vyložený pečícím papírem a nechte zhruba hodinu kynout. Poté mazanec nařízněte do kříže, potřete vodou smíchanou s kapkou oleje a posypte plátky mandlí.

Pečte při 160°C zhruba 40 – 50 minut. Doporučuji upéct rovnou dva mazance, protože jeden je zaručeně málo :-).

Velikonoční pondělí neboli červené pondělí

Nejčastěji je s velikonočním pondělím spojována koleda, pomlázka. Původním smyslem „pomlazení“ žen a dívek bylo skrz čerstvé proutky spletené do pomlázky symbolicky omladit ženské tělo, dodat sílu a ohebnost proutku. Za vyšlehání žena podarovává muže pomalovaným vajíčkem, jako symbolem nového života, pro křesťany symbolizuje vzkříšení Krista. Pokud šlo o muže, který se ženě líbil, dostával vejce obarvené načerveno.
Pokud chce člověk pokračovat v tomto klasickém módu, může jako pomlázku přidat dobroty čokoládové, které se dají v předvelikonočním období běžně koupit i v obchodech (např. DM drogerie, Lind zajíček z hořké čokolády např. v TESCO, Veganobchod, Pureshop, Globus aj.)
Genderově vyváženou alternativou k tradiční pomlázce je hledání velikonočních vajec. Tato zvyklost k nám dorazila z Německa a spočívá v tom, že velikonoční zajíček roztrousí vajíčka v zahradě. Děti pak vajíčka nebo sladkosti sbírají.
U velikonočního zajíčka se můžete vyřádit a dopřát dětem odměny dle libosti. Výhodou je, že je to ve vaší režii a tak se nestane, že by dítě našlo něco neveganského. U nás doma se osvědčil čokoládový zajíc z DM drogerie, domácí pečené perníčky a balíčky s lyofilizovaným ovocem. Líbí se mi, že se děti na tento svátek opravdu těší a užijí si jej bez ohledu na pohlaví. Krásně touto velikonoční nadílkou zakončujeme oslavy příchodu jara.

A co s vajíčky?

Po velikonočním koledování se vyrojí plno článků, jak zlikvidovat velkou zásobu vykoledovaných vajec. My sice vejce nejíme, to nám ale nebrání si tuto chuť navodit a vyčarovat si „falešná“ vajíčková jídla. Už jste zkoušeli tofíčkovou pomazánku, tofíčka, „vajíčkový“ aspik či salát. Tajemství tkví v kouzlu černé soli. Znáte? Pokud ne, určitě vyzkoušejte. Chuť vajíček je dokonalá.

A co s velikonoční výzdobou?

Často se zejména ve školkách setkáte s tím, že se po rodičích požaduje, aby donesly pro děti vyfouklá vajíčka, kousek vlny či další přírodní, neveganské materiály. Jak tuto situaci řeší veganští rodiče? U vajec můžete zvolit vejce sádrové, polystyrenové či dřevěné. Skvělou studnicí nápadů je Pinterest. U vlny není problém sehnat umělou a donést tuto variantu.

Často se ještě pečou velikonoční perníčky. V takové chvíli se můžete ujmout „žezla“ a napéct perníčky pro celou školku (tak to dělám já) a máte tak jistotu, že bude mít vaše dítko veganskou verzi anebo se domluvit a přinést si svoje. Na zdobení místo bílkové polevy můžete použít polevu z cukru, citronové šťávy a kukuřičného škrobu anebo jistější variantu z čokoládové polevy, semínek, kokosových lupínků, ořechů, sušeného ovoce či vegan bonbónů.

Dobrou variantou je i verze z naší školky, kdy jsme vykrájeli perníkové figurky a po upečení na ně nalepili papírové obrázky opatrně cukrovou polevou. Přesně tak zdobila perníky i moje prababička cukrářka.