Veganem od narození do 3 let

Dnes otevřeme velmi kontroverzní téma a to veganský životní styl u dětí. Můžou být děti vegany? Je to vůbec možné? Jak se k tomuto tématu staví světové zdravotnické organizace a čeští pediatři? Jak by vůbec měl vypadat jídelníček, první příkrmy a existuje něco jako veganské umělé mléko? Pojďme si tato témata projít společně.

V dnešním článku si projdeme období úplně nejmenších dětí – strava po narození, první příkrmy až po základy zdravého stravování po ukončení kojení / konzumaci umělého mléka. Hned v úvodu bych ráda zdůraznila, že je nezbytně nutné, pokud čekáte dítě nebo jste již rodič, abyste se opravdu vzdělávali v oblasti zdravého rostlinného stravování, protože nejtěžší není dítko zdravě vegansky stravovat, ale toto stravování si obhájit.

Věřte, že jakmile se rozhodnete, že dítko půjde ve vašich stopách, vždy se najde někdo, kdo vás od toho bude zrazovat a často budou na veganství vše svalovat. My rodiče malých veganů, jsme si ne jednou vyslechli, že za to, že dítě je moc malé (chybí mu maso!) / moc velké (to ta sója!) může rostlinná strava, to že má dítě rýmu, kašel, nebo alergii – veganství, dítě spadne ze stromu a zlomí si nohu – veganství, dítě je protivné – hádáte správně, veganství. Píšu to jako odlehčení, ale bohužel jsme se s těmito názory setkaly a ne jednou. A proto, kdo je připraven, nebývá překvapen a umět pohotově reagovat na otázky typu: „Odkud bere bílkoviny, vápník, železo, zinek či omega 3 mastné kyseliny?“ se vždy hodí.

Mnohé světové zdravotnické organizace (1) tvrdí, že správně sestavená veganská strava je vhodná pro všechna životní období včetně dětství. Čeští lékaři jsou v tomto tématu opatrnější – vegetariánství schvalují jako vhodné i pro nejmenší děti, zato veganství do 2 let věku nedoporučují z důvodů možného nedostatku bílkovin a důležitých makro a mikroživin, jejichž nedostatek může v tomto věku vést k růstové a psychické retardaci (2). To je jeden z důvodů, proč je kojení a s ním dodávané živočišné bílkoviny v mateřském mléce u veganských žen tolik propagované.

Strava po narození

Podle Světové zdravotnické organizace se doporučuje dítko výhradně kojit do ukončeného šestého měsíce a pak s kojením pokračovat alespoň do 2 let věku či do samoodstavu. (3) Většina etických veganských maminek chce kojit, lpí na kojení a snaží se kojit dlouhodobě nebo pro to dělá maximum. Velkou roli sehrává znalost pozadí mlékárenského průmyslu. Kojení je to nejpřirozenější a nejlepší, co můžete svému dítěti dát. V případě problémů s laktací je dobré se obrátit na kvalitní laktační poradkyni a řešit problémy ihned.

Ke kojení ve vyšším věku dítěte bych dodala ještě, to že ženy alergičky nebo matky dětí s možnou dědičnou predispozicí k alergiím, by měly kojit co nejdéle a se zaváděním příkrmů začít později (než ve 4. měsíci). Kojené dítě se s alergeny vypořádává lépe a je dobré, když jich během období kojení pozná co nejvíce. Případné kojení během dalšího těhotenství nepoškozuje ani matku ani nenarozené dítě, tudíž není nutné ukončovat kojení kvůli případnému dalšímu těhotenství. (4)

Pokud nezabere pro rozjezd kojení ani laktační poradkyně, moc dalších variant veganka nemá. Může sehnat mateřské mléko od jiné matky (například přes banky mateřského mléka) a když ani toto nepůjde, tak se dá sehnat rostlinné umělé mléko (v ČR není nabídka, dá se objednat ze zahraničí např. Humana SL, Bimbosan Bisoya, Bébé Mandrole aj.).

Kojenci do 6. měsíců věku by neměli dostávat vlastnoručně vyrobená mléka jako náhradu mateřského mléka (i přesto, že takové návody na internetu najdete). Takto vyrobená mléka nesplňují parametry pro správný vývoj a výživu miminek. Neriskujte zdraví svých nejmenších těmito experimenty.
Více info o kojení najdete v minulém článku ZDE.

První příkrmy

Nyní už k samotným příkrmům. Ideální je začít s příkrmy v momentě, kdy dítě o jídlo projeví opravdový zájem a zvládne samo si jídlo vzít a dát do úst. (5) Obecná doporučení zavádění příkrmů od 4. měsíce jsou takto nastavena, protože se předpokládá, že žena bude kojit jen do 6. měsíce, tak aby dítko mělo období alespoň 2 měsíců pro současné zavádění příkrmů při současném kojení.

Obecně se doporučuje začít s příkrmy dříve u dětí na umělém mléku, u plně kojených není kam spěchat. Pokud plánujete kojit déle, nemusíte s příkrmy spěchat. Moje dcera začala s příkrmy až v 8. měsíci, syn v 7. měsíci.

Příkrmy mají sloužit k seznamování dítěte s pevnou stravou. Neuspěchejte to. Dávejte dítěti ochutnávat, ať poznává nové chutě a nestresujte se, pokud dítě sní třeba jen lžičku a dále se vyžaduje kojení, je to normální a přirozené.

Doporučení k závádění příkrmů se různí, my zvolili toto doporučení, které jsme konzultovali s veganskými maminkami, které mají s rostlinným stravováním od prvních příkrmů osobní zkušenosti. Přidali jsme i další tipy.

Zelenina

Většina publikací s příkrmy se shodne na tom, že nejvhodnějším prvním příkrmem je zelenina. Nejvhodnější je zařazovat sezónní a lokální zeleninu v té nejvyšší kvalitě, kterou krátce povaříte na páře a buď ji dítěti rozmačkáte, nebo podáte vcelku (BLW metoda).

Postupujte tak, že dítěti nabídnete jeden druh zeleniny alespoň 2 – 3 dny po sobě, následně můžete zkoušet další druh.

K nejméně problematickým patří mrkev, cuketa, dýně Hokkaido, batát, brambor, brokolice, květák, následně můžete vyzkoušet i červenou řepu, cibuli, avokádo, pórek, petržel, rajčata, okurek a další. Problematický bývá celer, který je obvykle doporučován až v pozdějším věku.

Bezlepkové obiloviny

Jakmile vyzkoušíte zeleninu, doporučuji přejít na bezlepkové obiloviny (7. – 9. měsíc). Opět vyzkoušejte co nejvíce druhů – jáhly, quinoa, rýže, amarant, čirok, pohanka a po 1. roce kukuřice.

Luštěniny

Luštěniny zavádějte zhruba okolo 8. – 10. Měsíce. Důležité je luštěniny dlouze máčet, ideálně vařit v tlakovém hrnci s kouskem mořské řasy (Kombu) pro lepší vstřebatelnost. Začněte červenou čočkou a fazolí adzuki. Tyto dva druhy jsou považovány za nejlépe stravitelné luštěniny. Dobře vstřebatelná je i zelená a černá čočka, fazole ledvina. Hůře se tráví hrách a další druhy fazolí.

Co se týče sóji, ať se rozhodnete dávat nebo nedávat, volte případně fermentovanou formu v podobě tempehu anebo tofu srážené vápenatými solemi (např. značka Lunter). Se sójovým mlékem, jogurty a dalšími produkty počkejte alespoň do roka a i přesto nezařazujte denně.

Dobrou variantou, jak do dětí dostat dobře stravitelnou luštěninu je skrz produkt Hraška, což je český produkt připravený z odslupkovaného, jemně namletého hrachu – zelenou Hraškou můžete zahušťovat polévky, omáčky, připravovat bešamely, žlutou Hrašku můžete používat do sladkých jídel, zkoušet zdravější pudingy a dezerty apod.

Lepkové obiloviny

S lepkovými obilovinami začněte určitě během kojení. Ideálně okolo 10. měsíce. Zcela se vyhněte bílé pšeničné mouce. Nejvhodnější na zavádění lepku se jeví jako povařené ovesné vločky nebo například špaldová krupice, kernoto nebo dobře uvařené ječné krupky. Až poté postupně zařazujte i jiné lepkové produkty (žitné těstoviny, kváskový chléb aj.)

Ovoce

Otázka ovoce je dost rozporuplná a některé publikace doporučují ovoce již do prvních příkrmů okolo 6. měsíce, jiné až okolo roku. V tomto se ztotožňuji s makrobiotickým postupem. Ovoce jako takové je výrazné, sladké a dětem chutná. Pokud dáte ovoce moc brzy, dítě si zvykne na sladkou chuť a poté může odmítat ne tolik výraznou zeleninu nebo obiloviny.

Ořechy a semena

Ořechy a semena jsou bohatým zdrojem kvalitních tuků. Co se zavádění týče, postupujte u nich intuitivně. Obecně se doporučuje začínat s ořechy později, protože jsou častým silným alergenem. Nejlépe bývají snášeny loupané mandle, které bývají v podobě másla nebo mléka doporučovány už do prvních příkrmů. Dávejte si pozor na překombinovaná jídla a opravdu nikam nespěchejte.

Mezi první příkrmy doporučuji například konopné či mandlové mléko, zmíněné mandlové máslo, rozemletá lněná semínka do kaší a příkrmů, plus zařazovat kvalitní za studena lisované oleje – lněný, konopný, řepkový.

Vitamíny

V zimních měsících doplňujte vitamín D (pozor, ne všechny jsou rostlinného původu) a jakmile začnete s příkrmy, je dobré začít s doplňováním vitamínu B12. V momentě, kdy pevná strava převažuje nad kojením, je doplňování B12 nezbytně nutné. Nedostatek B12 má u dětí fatální následky, nepodceňujte to!

Obecná doporučení pro děti 1—3 roky (6)

Základem dětského jídelníčku by měla být co nejzdravější, nejpřirozenější, nejčistší a nejpestřejší strava doplněná pravidelným doplňováním B12 a vitamínu D a každodenním pohybem na čerstvém vzduchu. Dbejte na dostatečný přísun železa, vápníku, zinku a omega 3 mastných kyselin.

Výživový plán pro dítě od 1 roku do 3 let
Obiloviny 100—150 g
Luštěniny, tofu, seitan 100 g
Ořechy, semínka 1 – 2 lžíce
300—500 ml mateřského mléka
Ovoce 1—2 kusy
Zelenina 200—300 g (tepelně upravená, čerstvá i kvašená)
3 čajové lžičky tuku (z toho ½ lžičky lněného oleje, 2 lžičky řepkového oleje)
Vitamín B12, D

Doporučené zdroje informací:

Brožurka od Nesehnutí http://veganskaspolecnost.cz/vyziva/deti/
Radost ze zdravých děti. V. Strnadelova a J. Zerzán Praha: ANAG, 2007.
Průvodce (začínajícího) vegetariána. B. Melisova., V. Davisova.
Vaříme pro děti podle makrobiotických zásad a nejen pro ně. D. Lužná, Praha: ANAG, 2010.
Hravě o živé stravě. Eva Hájkova, 2015.
Hned to bude anjelik. I. Bukovský a kol. Bratislava: AKV, 2020.
FB skupina Malý vegan – recepty