Jaro je přirozeným obdobím očisty organismu či různých půstů. Tato tradice má náboženské, ale také ryze praktické důvody. V našich zeměpisných šířkách bylo zimní období pro naše předky chudé na čerstvé potraviny. Často se také konzumovala tučnější jídla, aby zajistila dostatek kalorií na energicky náročnější chladné období. S jeho koncem pak přicházela potřeba si v těle “uklidit”, odlehčit játrům, které tuky tráví. A také jsou hlavním detoxikačním nástrojem lidského organismu.
Dnes je s rozšířením skleníků, dovozem potravin z teplejších oblastí, se supermarkety a lednicemi, situace podstatně jiná. Většinu ovoce a zeleniny můžeme mít dostupnou po celý rok a sezónnost jakoby zmizela. Tradice různých detoxů ale přetrvala a je přiživována výrobci různých očistných produktů a kůr. To je téma značně kontroverzní, protože v řadě případů je motivované touhou prodat a některé metody jsou vyloženě šarlatánské.
Já jej přejdu s poznámkou, že lidské tělo se detoxikuje samo 24 hodin denně, především prostřednictvím játer, ledviny a střev, ale také skrze dech nebo kůži. A ano, intenzita efektivity této očisty se může lišit a není od věci ji občas podpořit, ale dlouhodobý zdravý životní styl má na ni výrazně větší vliv než krátké a leckdy radikální detoxy.
Pojďme se už ale kouknout rovnou na zoubek zeleninových šťávám jako jedním z nejpřirozenějších prostředků očisty. Jejich přínos tkví především v tom, že dodávají tělu cenné živiny, ale trávící trakt zatěžují jen minimálně. Organismus má tak větší prostor zapojit své přirozené samoočistné procesy.
Šťáva vs. smoothie
Nejprve si ale vyjasněme pojmy: jaké jsou rozdíly mezi šťávami / džusy a dnes tak popolárními smoothies? Především bych rád podotkl, že celou dobu zmiňuji šťávy čerstvé, vyráběné doma nebo v šťávových barech přímo před vámi. Nikoliv štávy konzervované, byť sebelepší technologií.
Šťávou myslíme odšťavňovačem či lisem získanou tekutinu, která je zcela zbavená pevné složky. Má všechny nutričné vlastnosti původní suroviny s výjimkou nerozpustné vlákniny. Díky tomu se rychleji vstřebává. Což ale může být i nevýhoda, především u ovocných šťáv, bohatých na rychlé cukry. Ty pak způsobí svižný vzestup hladiny krevního cukru a tím provokují slinivku břišní, aby rychle produkovala inzulín, který energii rozdistribuje do buněk.
Smoothie je oproti tomu koktejl rozmixováný z celého ovoce, často s přidanou listovou zeleninou, nabitou dalšími vitamíny a minerály. Oproti šťávě tak má úplně všechny vlastnosti celistvých potravin, vstřebávání je pomalejší a objemnější smoothies slouží jako regulérní jídlo (nejčastěji snídaně).
V některých šťávových barech pak můžete narazit také na freshe, které kombinují oba přístupy, většinou jde o mix šťávy z pevného ovoce, smíchaný s rozmixovaným měkčím ovocem, jako jsou například pomeranče.
Ve všech případech je však třeba myslet na to, že je šťávy i smoothie vhodné pít po malých doušcích, které je potřeba v ústech dobře proslinit a ideálně také ohřát na teplotu těla. Enzymy trávící sacharidy jsou totiž přítomné už ve slinách, které se se stravou mísí přirozeně při kousání. Tekutá jídla ale máme tendenci rovnou polykat.
Výhody a nevýhody odšťavňování
Věřím, že už máme jasno, co je šťáva, ale položme si další otázku: kdy má vůbec smysl odšťavňovat? Na první pohled se může z různých médií a reklam zdát, že šťávy jsou jaksi lepší. Podle mého názoru to má smysl především v situaci, kdy jste formou šťávy schopni navýšit svoji denní porci ovoce a zeleniny. Třeba i z těch druhů, které běžně nejíte. Ty se totiž dají ve vhodných kombinacích ve sladšími typy zeleniny a ovoce vhodně “zamaskovat”.
Jak už ale bylo zmíněno, zatímco rozpustná vláknina se extrahuje do šťávy, nerozpustná zůstává v drti, která většinou končí na kompostu (v horším případě ve směsném odpadu). Nerozpustná vláknina je ale skvělou výživou pro mnohé kmeny bakterií našeho střevního mikrobiomu, jehož pestrost je důležitá jak pro vstřebávání živin, tak pro imunitní systém lidského těla. Zbavovat se jí tak většinou nemá žádné opodstatnění. Zvláště v situaci, kdy bohužel v jídelníčků Čechů obecně vláknina chybí. Doporučená denní dávka je 30 gramů a více ale průměr u našinců je jen 15 gramů.
Štávy se tak kromě navýšení denní dávky živin hodí především pro různá odlehčení jídelníčku, kdy chcete vyloučit pevnou složku stravy, ale nadále přijímat živiny z jídla. Tedy při šťávových půstech. Ideální jsou také nebo přechodech a návratech z pevné stravy na půst klasický (kde se pije pouze čistá voda). Využít je mohou také osoby, které chtějí skokověji zlepšit svůj jídelníček (např. při různých onemocněních), ale na konzumace většího množství vlákniny nejsou zvyklé nebo přímo zhoršuje stav jejich střev (např. při Cronově nemoci).
Druhy odšťavňovačů
Už jsme si ujasnili, jestli potřebujete odšťavňovat. A pokud jste rozhodnutí se do něj pustit, budete potřebovat odšťavňovač. Jak si jej ale vybrat? Pokud vytkneme různé ruční lisy na natě či citrusové plody, nabízí se tři hlavní druhy, které se liší nejen cenou, ale také technologií. Jsou to odstředivkové, šnekové a lisové odšťavňovače.
Odstředivé odšťavňovače
Výhodou odstředivých odšťavňovačů je nízká pořizovací cena, rychlé zpracování tvrdé zeleniny a ovoce (mnohdy ji stačí jen omýt a pokrájet jen velké kusy). Nevýhodou je menší výtěžnost šťávy, které rychleji oxiduje. V ostředivkovém odšťavňovači také nezpracujete listovou zeleninu a saláty ani měkké ovoce. Pokud ale plánujete odšťavňovat především mrkev, celer, červenou řepu, jablka, hrušky, může jít o dobrou volbu za řádově 1 – 2 tisíce.
Šnekové odšťavňovače
Ceny šnekových odšťavňovačů už se pohybují většinou ve vyšších jednotkách tisíc. Mají lepší výtěžnost šťávy než odstředivkové a jejich šťáva tak rychle nepodléhá zkáze. Poradí si i s měkčími potravinami. Výhodou jsou i různé nástavce, které rozšiřují funkcionalitu a čištění je snazší. Některé typy ale vyžadují předkrájení ovoce a zeleniny na menší kousky a také počítejte s tím, že odšťavňování zabere více času.
Lisové odšťavňovače
Lisové odšťavňovače jsou považování za ty nejkvalitnější. Poradí si hravě i s listovou zeleninou nebo natěmi, výtěžnost je skvělá a šťáva je kvalitní a nepodléhá tak rychle oxidaci. Největší nevýhodou je vysoká pořizovací cena, většinou od 10 tisíc výše a opět . Pokud ale budete odšťavňovat často, čast investice se díky skvělé výtěžnosti v dlouhodobějším horizontu vrátí v tom, že na stejné množství šťávy vám bude oproti levnějším typům stačit menší množství zeleniny.
Jak si vybrat
Pokud zvažujete koupi odšťavňovače, doporučuji se zamyslet nad tím, jak často budete odšťavňovat, co budete chtít odšťavňovat a kolik jste ochotní za kuchyňský přístroj utratit. Také se zkuste poptat mezi známými, kteří již odšťavňovač mají, jak často odšťavňují. Občas se stává, že se osoby do odšťavňování nejdříve nadchnou, s vidinou investice do svého zdraví utratí balík peněz, ale v každodenním životě na přípravu šťávy a úklid nemají čas a na drahého a víceméně jednoúčelového pomocníka se pak práší někde ve skříni.
Mé zkušenosti s odšťavňováním
Jaké mám zkušenosti s odšťavňováním já, autor těchto řádků? Odšťavňovač využívám spíše sezónně – na jaře v období, kdy už několik let pravidelně držím delší půst a šťávy piju před ním v rámci “přípravy” a první dny po půstu jako začátek tzv. návratové stravy. V létě a na podzim se mi pak hodí na zpracování přebytků ovoce a zeleniny. Právě proto, že odšťavňovač nepatří, narozdíl od mixéru, mezi kuchyňskými přístoji mezi mé favority, jsem investoval “jen” do lepšího odstředivkového odšťavňovače, což je ze tří vyjmenovaných typů odšťavňovačů ten nejlevnější. Odšťavňuji totiž jen většinu běžné zeleniny a na tu je dostačující. Čištění struhadla a mnoha součástí je další z důvodů, proč se mi do odšťavňování příliš nechce.
Zeleninu na šťávy, ovoce do smoothies
A také proto, že se raději spoléhám na konzumaci celistvých potravin. Zvláště ovocné šťávy jsou totiž bez nerozpustné vlákniny nápojem plným fruktózy (ovocného cukru) s vysokým glykemickým indexem.
Proto razím heslo “zeleninu na šťávy, ovoce do smoothies”, což prakticky znamená, že odšťavňuji pouze zeleninu, která obsahuje méně cukru. A naopak do smoothies se snažím ke sladkému ovoci ještě přidávat listovou zeleninu, různé natě či jedlé byliny, abych dodal více živin a ještě zvýšil množství vlákniny, a tím zpomalil vstřebávání cukrů do krevního řečiště.
Jaké jsou vhodné kombinace zeleniny?
Držím se zásady nemíchat ovoce se zeleninou (s už zmíněnou výjimkou poměrně neutrálních salátů a natí) a používat spíše jednodušší kombinace. Zeleninové šťávy ale snesou smíchání více druhů zeleniny. Snažím se je připravovat příjemné na pití a mírně nasládlé, čehož lze docílit použitím kořenové zeleniny, jako je mrkev nebo červená řepa. Ty tvoří základ mých šťáv, většinou také přidávám okurku, bulvový nebo řapíkatý celer a dále třeba kousek brokolice, hlávkového zelí či kapusty, jejichž výraznější a méně příjemná chuť se v celém objemu poměrně ztratí. Občas šťávu vylepším o jedno či dvě menší jablka.
Protože používám odstředivkový odšťavňovač, snažím se šťávu rychle zkonzumovat, protože oxiduje rychleji. Někdy také část přeleji do menší plastové lahve, ze které vytlačím vzduch a nechám ji zamrazit. Drť ze zeleniny pak zpracovávám do karbanátků nebo lněných krekrů, ovocné zbytky většinou kompostuji.
Závěrem
Zeleninové šťávy mohou být příjemným společníkem, ale pokud ve vašem jídelníčku chybí dostatek vlákniny, kousání zeleniny je lepší volbou. Pokud zvažujete koupi odšťavňovače, zkuste nasbírat ve svém okolí zpětnou vazbu, jak často je vaši přátelé využívají a na co si dát pozor. Investice do dražšího přístroje se může vyplatit, pokud má i přidané funkce, jenž mohou jednoúčelovou mašinku povýšit na – svým způsobem – kuchyňský robot.
zjistěte víc
Jmenuji se Pavel Ovesný a veganství se věnuju 17 let. Založil jsem web Vegmania.cz a natočil kurz Rostlinný jídelníček se s vámi podělím o nezbytnou teorii i praktické tipy a postupy, jak jíst rostlinně pestře a zároveň chutně. Online kurz se 45 kapitolami a 2,5 hodinami videí můžete sledovat z pohodlí vašeho domova. Zjistěte víc
