Mladý ječmen patří mezi tzv. zelené potraviny, jejichž barvu má na svědomí vysoký obsah zeleného barviva chrorofylu. Kvalitní ječmen se pěstuje na minerálně bohatých půdách, kterým vděčí za vysoký obsah vápníku, draslíku, hořčíku, železa, zinku, vitaminů A, B1, B2, B6, C, E, beta-karotenu a mnohých dalších prospěšných látek. Bez nadsázky tak jde o doslova přírodní multivitamin, stavící na přirozené souhře těchto látek, jejichž zastoupení v průmyslově zpracovaných potravinách je čím dál nižší.
Získává se tak, že mladé výhonky ječmene setého se šetrně sklidí, poté jsou odšťavněny a usušeny na prášek. Na jeden jeho gram připadá okolo 30 gramů čerstvých výhonků. V začátečnících může brčálově zelená barva vzbuzovat nedůvěru. Než si zvyknete na jeho přírodní chuť (která se přirozeně proměňuje s ohledem na období sklizně), můžete si prášek z něj přidávat do smoothies ze sladkého ovoce (obzvláště v zimě, kdy je o “zelené” v našich zeměpisných šířkách nouze).
Ideální je ovšem konzumace jedné čajové lžičky ječmene, rozmíchané v obyčejné vodě. Nejlépe nalačno ještě před snídaní. Prášek ze zeleného ječmene prospívá také odřeninám, říznutím a dalším poškozením kůže. Prvotní reakcí na pálení a štípání bude pravděpodobně bolestná grimasa, odměnou za odvahu pak rychlejší hojení.
Častým argumentem proti užívání mladého ječmene je ne zrovna nízká cena (pokud se bavíme o důvěryhodných dodavatelích). Jistě, že v sezóně, kdy je dostatek lokální listové zeleniny, bylinek i jedlých plevelů, je poměr cena / výkon vcelku nevýhodný. Situace se může naopak změnit v zimních měsících, kdy je člověk odkázaný na mnohdy drahou a na minerály výrazně chudší zeleninu z dovozu (například ze španělských skleníků).