Zvlášť v zimě, kdy ze všech stran útočí bacily, je třeba podpořit obranyschopnost organismu. Kromě studených sprch, konzumace velkého množství ovoce a zeleniny, klíčených semen a zrníček a kvašených potravin je dobré se zaměřit na některé rostliny a koření, které fungují jako přírodní antibiotika.
Dovedou zatočit s nepříznivými bakteriemi, záněty, nachlazením nebo podpořit trávení. Tady je šest tipů na největší “borce”:
Česnek
Dnešní podoba česneku pochází ze Střední Asie. Má své nezastupitelné místo v mnoha národních kuchyních, v lidovém léčitelství je používán jako přírodní antiseptikum a antibiotikum. Posiluje obranyschopnost organismu, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, prospívá srdci a pročišťuje cévy, účinkuje proti nadýmání, kornatění tepen a ničí parazity ve střevech.
Stroužky česneku jsou prosyceny silicí obsahující síru – ta je zdrojem jeho léčivých sil, ale má na svědomí nepříjemný zápach z úst po jeho konzumaci (na něj se doporučuje sníst jablko, žvýkat čerstvou petržel nebo rozkousat několik kávových zrnek). Česnek je bohatý na vitamíny A, B a C, selen, vápník a jód. Má pozitivní účinky především na obranyschopnost organismu a trávení.
Zázvor
Zázvor je koření získané z oddenků zázvoru pravého a už po tisíciletí hraje významnou roli v čínské a indické medicíně i kuchyni. Za jeho léčebnými i výraznými chuťovými přednostmi stojí éterické oleje, zázvorová silici a “pálivá” látka zvaná gingerol, chemickým složením podobná látka ke kapsaicinu, vyskytujícím se v chilli. Čerstvý, sušený, vařený i nakládaný zázvor působí příznivě na lidské zdraví. V léčitelství se využívá především najemno nastrouhaný nebo nakrájený ve formě odvaru či čaje.
Jaké jsou jeho léčivé přednosti: pomáhá při žaludečních a zažívacích potížích (nevolnosti, nadýmání) třeba i tím, že podněcuje tvorbu trávicích šťáv, působí antibakteriálně a protizánětlivě a jeho pálivá chuť výrazně zahřívá tělo. Při chřipce a nachlazení pomáhají zázvorové koupele, napařování a čaj. V neposlední řadě je také vyhlášeným afrodiziakem.
Křen
Křen selský je rostlina z čeledi brukvovitých, pěstovaná pro svůj silně aromatický kořen, který se používá jako koření, zelenina i léčivý prostředek. V obchodech je sice k dostání řada krémů, hořčic či omáček z křenu, ale jeho čerstvě nastrouhanému kořenu nesahají ani po kotníky. Hodí se ho přistrouhat do salátu, přidat do pomazánek nebo udělat samotný, zjemněný trochou citrónu.
Křen obsahuje vysoký obsah vitaminu C, dále vitaminy E, skupiny B a provitamin A, z minerálních látek je zastoupený především vápník, hořčík a draslík. Také křen má silné antibakteriální účinky, pročišťuje dýchací i trávicí soustavu a při nachlazené pomůže s rozpouštěním hlenů. V tradiční medicíně se používá také k obkladům proti revmatismu, otokům a bolestech svalů a kloubů.
Skořice
Skořice pochází z Asie, její použití se vesměs zúžilo na kořenění sladkých jídel, přitom ale patří k přírodním lékům s blahodárnými účinky, což potvrzují mnohé výzkumy posledních let. Díky výrazným dezinfekčním a antibiotickým schopnostem se využívá proti nachlazení, kašli a chřipce, stejně jak dobré poslouží i při potížích zažívacího traktu, jako jsou průjmy, nadýmání nebo kolika.
Známé jsou její zahřívací účinky, skvěle tak poslouží především v zimních měsících. Skořice dále podporuje chuť k jídlu, snižuje krevní tlak, či zlepšuje trávení. Nové výzkumy ukazují její příznivý vliv při onemocněních cukrovkou 2. typu, kdy pomáhá zlepšit necitlivost tělních buněk na inzulín. Skořicí tedy rozhodně nešetřete, přidávejte ji do čajů a dalších nápojů, hodí se přidat také do smoothies, kaší, müsli a podobně.
zjisti víc
Hřebíček
Hřebíček je sušeným poutětem hřebíčkovce vonného a dováží se do tuzemska především z Madagaskaru. Aromatická silice v hřebíčku má skvělé protizánětlivé a antioxidační účinky. Pravidelné umírněné užívání hřebíčku může posloužit na posílení prevence srdečních chorob, zánětů, zpomalení poškozování kostí a chrupavek artritidou a u některých lidí také napomáhá zlepšení funkcí inzulínu.
Při bolestech zubů je nejlepší dát si do úst několik hřebíčků a nechat je změknout slinami. Poté je zdravými zuby zlehka pokousat, aby se uvolnila silice. Nakonec je umístěte do blízkosti zubu (třeba mezi dáseň a tvář), silice má znecitlivující účinky a také ničí baktérie.
Chilli
Chilli papričky (sušenému prášku z nich se také často říká kajenský nebo kayenský pepř) jsou plodem exotických druhů křovitých paprik, rostoucích v tropech a subtropech. Pálení v ústech při konzumaci jídel s přidaným chilli způsobuje alkaloid kapsaicin, který má celou řadu zdravotních benefitů.
Mimo jiné přispívá k podpoře krevní cirkulace, zrychlení metabolismu, stimulaci žaludeční sekrece a tím k podpoře zažívání. V přiměřených dávkách působí chilli na žaludek lépe než pepř. Chilli je též považováno za protizánětlivé a antioxidační, probíhají průzkumy o jeho protirakovinnotvorných účincích. Jedna studie prokázala také prospěšný vliv při předcházení výkynům glukózy v krvi.